15.4.2021
Pomalá výstavba a rostoucí ceny nutí mladé rodiny hledat nové cesty, jak se dostat k bydlení. Ožívá zejména družstevní bydlení, kterým v minulých desetiletích lidé opovrhovali jakožto pozůstatkem socialismu.
Mladí lidé často k samostatnému bydlení nemají mnoho cest. Nejčastější je hypotéka. Ta je ale uvrhne do role dlužníků na dlouhé desítky let. Stále populárnější alternativou se proto stává takzvané družstevní bydlení.
Zájemci o byt se díky němu mohou kontaktovat přes webové stránky iniciativy a dohodnout se na lokalitě, kde by chtěli bydlet. Nabídky na ní mohou zveřejňovat i organizátoři konkrétních projektů. Nejprve musejí složit členský vklad, obvyklá je třetina ceny bytu, zbytek družstvo následně platí společným úvěrem.
Jan Eisenreich ze spolku DoDružstva uvádí jako příklad spolupráce město Jeseník. To hodlá na svém pozemku poskytnout družstevníkům právo stavby. Radnice si od projektu slibuje, že byty neskončí jako investice nebo na víkendové bydlení či k pronájmu, ale budou sloužit stálým obyvatelům.
Obdobný projekt vzniká také ve východočeské Dobrušce, rýsuje se také spolupráce s některými středočeskými městy i Prahou.
"Tam je to ale na delší dobu, protože velikost města úměrně prodlužuje rozhodovací procesy," vysvětlil Eisenreich. Družstevní trend ale nabývá na popularitě po celém Česku. Podobné projekty tak chystají například v Liberci, Pardubicích či v Plzni.
Podle Eisenreicha by noví družstevníci mohli bydlet do čtyř let. Očekává, že tak "rychle" by mohla proběhnout potřebná stavební řízení i samotná výstavba připravených projektů. Nejprve ale bude nutné přijmout nový stavební zákon, který nyní čeká ve sněmovně na závěrečné čtení. "Pokud totiž u nás budeme dál povolovat bytové domy pět let, ani sebelepší dotační program výstavbu v nějakém reálném čase nerozhýbe," varovala naposledy minulý týden ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
ÚVĚR BEZ ZÁSTAVY
Na vzkříšené bytové družstevnictví sázejí i některé banky. Třeba Raiffeisen stavební spořitelna nabízí novým družstevníkům úvěr až dva miliony korun se splácením až na pětadvacet let bez nutnosti zástavy nemovitosti. Právě v ní tkví největší rozdíl oproti vlastnímu bydlení, družstevním bytem totiž nelze ručit za hypotéku.
"Tímto úvěrem je možné zaplatit kompletní cenu uvedenou ve smlouvě s bytovým družstvem nebo ve smlouvě se stávajícím družstevníkem," uvedla mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny Lenka Molnárová. Nová bytová družstva a jejich spolupráce s městy může mít různou podobu.
Někde jim radnice povolí stavět na svém pozemku s možností jeho pozdějšího odkupu, jinde si jej budou muset nejprve koupit. Podle odborníků přesto jde o dostupné bydlení. "V současných cenových hladinách je možné se pohybovat kolem 70 tisíc korun za metr čtvereční," uvedl pro Deník předseda České společnosti pro rozvoj bydlení Martin Kroh. Výhodou družstevní výstavby je podle něj zejména možnost dlouhodobě rozložit náklady na pořízení bytu. "Budou-li to s podporou města schopni rozložit do čtyřiceti nebo padesáti let, tak je to obrovská úleva a promítne se to do nižších měsíčních nákladů bydlení," prohlásil Kroh.
Nejprve je ale nutné přesně dohodnout podmínky spolupráce. Potvrzuje to zkušenost spolku nazvaného Spravedlnost pro bytová družstva. Ten hájí práva družstevníků, jimž před dvěma desítkami let stát přispěl dotací na výstavbu bytů prostřednictvím obcí a měst. Ta měla později své majetkové podíly převést na družstevníky, mnohé se jich ale nechtějí vzdát. "Tím, že řada měst odmítá postupovat podle smluv, zadržuje majetek bytových družstev," uvedla spoluzakladatelka spolku Lenka Šlapáková. Podle Svazu měst a obcí pro celou Českou republiku jednotné řešení, jak zlepšit dostupnost bydlení, zatím neexistuje. "Naděje do budoucna není jen ve výstavbě nových bytů, ale je třeba pracovat i na zajištění dostatečné občanské vybavenosti a dopravní obslužnosti," řekla Deníku mluvčí svazu Alexandra Kocková.
"Mladým v dnešní době nikdo k bydlení nepomůže, musejí si pomoci sami. Cestou a nadějí je spolupráce s obcemi." Jan Eisenreich, spolek DoDružstva
Datum: 15.4.2021
Autor: JIří Janda
Zdroj: Deník
Comments