top of page

Nižší cena, nedohledatelnost ve veřejném seznamu nebo koupě za účelem prodeje nemovitosti.


Zdroj: hospodářské noviny

Pořízení družstevního bytu, právně ovšem členského podílu v bytovém družstvu, či koupě bytu v osobním vlastnictví je až hamletovsky věčná otázka.

 

Každý z nich má své výhody a nevýhody. Přestože více ceněný je byt v osobním vlastnictví, vlastnictví členského podílu v bytovém družstvu může tyto výhody v mnohém kompenzovat.


Velkou výhodou je dostupnost financování. Zejména nové družstevní byty lze ve většině případů pořídit pouze za část jejich kupní ceny, která se platí v okamžiku podpisu smlouvy v podobě základního členského vkladu. Zbytek členové družstva doplácejí následně v podobě měsíčních anuitních splátek. Tento mechanismus je tedy podobný hypotéce, ale je dostupný i osobám, které hypotéku nezískají.


Výjimkou je situace, kdy chcete získat hypotéku při koupi družstevního bytu od člena bytového družstva s plně splacenou anuitou. Banky totiž, až na výjimky, nepřijímají podíly v bytových družstvech jako zástavu pro poskytnutí financování. Převod družstevního podílu je účinný oznámením převodu bytovému družstvu.


Na rozdíl od koupě bytu v osobním vlastnictví, kde se kupující stává vlastníkem až zápisem do katastru nemovitostí (tedy většinou po 30 dnech od podání návrhu na vklad jeho vlastnického práva), může transakce proběhnout velmi rychle. Bytové družstvo nemá ve věci převodu žádnou rozhodovací pravomoc, pouze přijímá oznámení o proběhnuté transakci. Vlastníkem družstevního bytu je družstvo samo, přičemž jeho členové jsou v postavení nájemců. Člen bytového družstva je pouze vlastníkem členského podílu na tomto družstvu a jako takový se nezapisuje do katastru nemovitostí. Pouze samo bytové družstvo vede svůj seznam členů, který je neveřejný a je dostupný pouze jim. Vlastnictví družstevního bytu se tedy dá velmi dobře utajit, i to může být pro někoho významnou výhodou.

Na druhou stranu je třeba plně spoléhat na evidenci družstva, což představuje značné oslabení právní jistoty. Pokud jsou jednotky správným způsobem vymezeny, převod družstevního bytu do osobního vlastnictví je poměrně jednoduchý proces. Převodem do osobního vlastnictví se většinou zásadně zvýší cena bytu a zhodnotí investice. Převod ale musí družstvo schválit.


Nižší pořizovací náklady družstevního bytu jsou částečně vykoupeny nejistým právním statusem. Výpis ze seznamu členů družstva není veřejnou listinou a nikdy nenahradí dostatečně výpis z katastru nemovitostí. Členský podíl tak není akceptován jako ručení pro poskytnutí hypotéky či jiného úvěru. Pokud se někdo rozhoduje mezi pořízením družstevního bytu v nové výstavbě, či bytu v osobním vlastnictví, z hlediska právní jistoty je byt v osobním vlastnictví lepším řešením.

Nižší cena nebo "nedohledatelnost" vlastnictví ve veřejném seznamu jsou ale také lákavé. Stejně jako možnost družstevní byt za nižší cenu s jistým právním rizikem koupit, převést do osobního vlastnictví a se ziskem následně prodat.


Vlastnictví členského podílu v bytovém družstvu může tyto výhody v mnohém kompenzovat byt v osobním vlastnictví, ke kterému Češi historicky více tíhnout, byť je to už přežitkem dnešní doby.

Comments


bottom of page